Květnové šetření CVVM se v krátkosti dotklo problematiky drog a jejich užívání v České republice. Výzkum v tomto ohledu zjišťoval, jestli a nakolik občané vnímají současnou situaci z hlediska užívání drog jako problém v České republice jako celku a specificky v místě jejich bydliště. Dále se zabýval tím, zda podle mínění veřejnosti se instituce v České republice věnují drogové problematice přiměřeně nebo nedostatečně, případně naopak přílišně.

V květnu 2010 byl do pravidelného šetření Naše společnost zařazen blok otázek týkající se hodnot a též občanských práv. V rámci těchto dotazů byly zjišťovány i názory na toleranci společnosti k homosexuálům a na práva homosexuálních mužů a žen.

V rámci květnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo tématu životního prostředí. Otázky zahrnovaly jak hodnocení různých aspektů životního prostředí v České republice, tak hodnocení závažnosti problémů na globální úrovni.

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory na z morálního hlediska kontroverzní otázky. Oslovení občané se vyjadřovali k interrupcím, k eutanazii a k trestu smrti.

V dubnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali oslovení občané spokojenost s životem v místě svého bydliště obecně a dále s vybranými životními podmínkami ve svém bydlišti.

V dubnu 2010 byl do výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek týkajících se Evropské unie. Jedna z otázek směřovala na důvěru unii jako celku, dále jejím vybraným institucím a vysokým představitelům. Také bylo zjišťováno, zda si lidé myslí, že rozhodnutí Evropské unie jsou v zájmu naší země a lidí jako jsou oni sami.

V dubnu 2010 byly součástí bloku otázek o Evropské unii také dotazy na to, které z vybraných hodnot jsou v současné době v rámci unie uplatňovány a zda je prospěšná nebo škodlivá integrace unie v několika vyjmenovaných oblastech.

V březnu 2010 zkoumalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., toleranci k vybraným skupinám občanů. V prvním případě byla sociální distance zjišťována pomocí otázky, u které měli respondenti vybrat ty skupiny, které by nechtěly mít za sousedy. V druhém případě měli dotázaní vyjádřit své mínění o tom, nakolik jsou vůči daným skupinám tolerantní obyvatelé České republiky obecně.

V březnu 2010 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 15 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí sedmibodové škály, na které popsané krajní body znamenaly velmi sympatičtí (1) a velmi nesympatičtí (7).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v květnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména devětadvaceti čelných představitelů stran astoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli tentokrát navíc zařazeni i předsedové dvou mimoparlamentních stran, které se pravidelně objevují v průzkumech stranických preferencí – Věcí veřejných a Strany práv občanů.